Aktuality
Zaostřeno na poradenství
Daňové poradenství
Ing. Petr Škoch,
12. května 2014
V pokračování tohoto článku bude zodpovězena otázka, jestli je pro stanovení srovnávací daňové hodnoty výhodné využít směrnou hodnotu stanovenou příslušným finančním úřadem nebo zjištěnou cenu stanovenou znaleckým posudkem.
V příkladě uvažujeme, že sjednaná (kupní) cena je nižší, než směrná hodnota, resp. zjištěná cena.
Jako příklad bylo vybráno ocenění bytové jednotky ve špatném technickém stavu určené k rekonstrukci o podlahové ploše 75 m2 v panelovém domě v k.ú. Bystrc, obec Brno, okres Brno-město.
Jako první byla vypočtena směrná hodnota podle vyhlášky č. 419/2013 Sb., kterou by použil příslušný finanční úřad. Tímto způsobem byla stanovena směrná hodnota uvedené bytové jednotky ve výši 1 669 915 Kč, z té byla následně získána srovnávací daňová hodnota ve výši 1 252 436 Kč. Daň z této částky poté je 50 097 Kč.
Pro výpočet zjištěné ceny byla použita vyhlášky č. 441/2013 Sb., kterou by použil znalec. Stanovená zjištěná cena vyšla 918 578 Kč, z které pak byla srovnávací daňová hodnota 688 934 Kč. Daň z této částky poté je 27 557 Kč.
Následný rozdíl vypočtené daně směrnou hodnotou a zjištěnou cenou je tedy 22 540 Kč.
Z výše uvedeného je patrné, že v tomto případě by znalecký posudek ušetřil poplatníku daně částku 22 540 Kč. Tento rozdíl je způsoben nastavením metodik v jednotlivých vyhláškách. Ve vyhlášce, kterou používají znalci, je více nástrojů, jak vystihnou skutečný stav oceňované nemovité věci. Samozřejmě výše uvedený případ je pouze demonstrativní a případ od případu se mohou výsledky lišit. Může samozřejmě dojít i k tomu, že směrná hodnota bude vycházet v opačném poměru než v uvedeném případě.
Nicméně, závěrem jsou uvedeny 3 důvody, proč dát přednost stanovení srovnávací daňové hodnoty zjištěnou cenou podle znaleckého posudku před směrnou hodnotou stanovenou příslušným finančním úřadem: