K čemu jsou dobré Koordinační výbory?

Výsledkem jednání je zápis obsahující popis dané problematiky, který je veřejně dostupný na stránkách Finanční správy v sekci Daně / Příspěvky KV KDP, a kdokoliv se tak s ním může seznámit.

Bohužel díky faktu, že celé daňové právo není černobílé, často se stává, že příspěvek je uzavřen tzv. s rozporem, jinak řečeno státní správa nesouhlasí s návrhem zástupců komory. Tento stav má přidanou hodnotu alespoň v tom, že jsou zde shrnuty argumenty zástupců komory a pokud se tedy daňový subjekt rozhodne postupovat v rozporu s názorem státní správy, tak ví o jaké argumenty může svůj názor podpořit.

V opačné situaci, kdy je příspěvek uzavřen tak, že státní správa souhlasí se závěry předkladatelů, tak správce daně by se měl tohoto postupu držet a v případě, kdy daňový subjekt postupuje v souladu s tímto odsouhlaseným postupem, neměl by správce daně jeho postup zpochybňovat. Slovní spojení „správce daně by se měl“ jsem zvolil zcela záměrně, bohužel jsou mi totiž známy případy, kdy navzdory faktu, že státní správa (jménem Generálního finančního ředitelství) vyslovila souhlas s řešením určitého tématu, tak správce daně nepostupoval v souladu s již několika zmíněným koordinačním výborem. V daném případě nezbývá, než uplatňovat obecné právní zásady jako např. zásadu legitimního očekávání v kombinaci se zavedenou správní praxí.

Níže uvádím výběr zajímavých řešených témat, která byla v poslední době řešena.

DPH režim u školení určených pro omezený okruh účastníků (předkladatel Ing. Milan Tomíček), projednáno dne 15.11.2017).

Cílem příspěvku bylo vyjasnit a sjednotit přístup k režimu DPH u služeb spočívajících v zajištění školení různého charakteru. V praxi totiž činilo (a z mého pohledu doposud činí) rozlišení, zda daná služba se při určení jejího místa plnění řídí ustanovením v § 10b zákona o DPH nebo podle tzv. základního pravidla v § 9. Předkladatel na příkladech (obsažených v bodech 2.1. až 2.6) dovozoval uplatnění jednotlivých pravidel pro určení místa plnění, přičemž státní správa ve všech předložených bodech vyslovila svůj souhlas.

Přechod nemovitosti v rámci přeměny právnické osoby na nového vlastníka a užívání nemovitosti vlastníkem po rozhodném dni (předkladatel Ing. Jiří Nesrovnal, Ing. Zdeněk Urban, Ing. Jiří Hlaváč), projednáno dne 27.9.2017).

Cílem příspěvku bylo vyjasnění správného postupu v případě přeměny právnické osoby, při níž dochází k převodu nemovitosti, případně movité věci, za situace, kdy rozhodný den přeměny dle § 10 odst. 3 první věty zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění, předchází dni právních účinků, a věc i po rozhodném dni užívá původní vlastník. Bohužel, ač jsem daný příspěvek četl již asi třikrát, tak jednoznačný a hlavně srozumitelný závěr státní správy, jak se na danou problematiku dívá, zde stále nenacházím.

Výplata podílu na zisku dle zákona o obchodních korporacích (předkladatel Ing. Jakub Sehnal, Ing. Libor Frýzek), projednáno dne 13.9.2017).

Předmětem příspěvku bylo zdanění podílu na zisku ve specifických případech. V úvodu příspěvku je sděleno, že právní výplata podílu na zisku se po účinnost zákona o obchodních korporacích stala flexibilnější a podíl na zisku se tak může stanovit libovolným vzorcem (nemusí být tedy odvozen od výše podílu společníka, respektive poměru akcionářova podílu k základnímu kapitálu). Státní správa souhlasila, že i v tomto případě zdanění proběhne standartní formou (tj. buď v režimu 15% srážkové daně, případně bude osvobozeno podle § 19 odst. 1 písm. ze) při naplnění vztahu mateřské a dceřiné společnosti).