Aktuality

Zaostřeno na poradenství

Daňové poradenství

Koordinační výbor komory daňových poradců ČR ze dne 24. 4. 2013

Ing. Jiří Šindelář,

10. května 2013

Ke konci měsíce dubna proběhlo další jednání zástupců Komory daňových poradců a zástupců státní správy k vybraným daňovým a účetním problémům, které současná praxe přináší.

Na tomto jednání byly projednány příspěvky týkající se způsobů účtování, respektive daňové uznatelnosti nákladů spojených se získáním investiční dotace, další článek se zabýval vymezením rozsahu daňové kontroly ve výzvě ve smyslu § 87 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád). Poslední článek se věnuje vybraným otázkám při ručení příjemce zdanitelného plnění za nezaplacenou daň.

V rámci tohoto článku se zaměříme na první ze zmíněných příspěvků, tj. na postup účtování nákladů spojených se získáním investiční dotace. Často se jedná o poradenské služby od externích společností, které se zaměřují na tuto oblast a za svoje služby jako např. vypracování dokumentace, samotné zajištění získání dotace apod. fakturují odměnu.

Otázkou tedy je, zda tyto náklady by měly tvořit součást ocenění příslušného druhu majetku, či zda částka má být účtována na vrub příslušného nákladového účtu. Argumentace zástupců Komory daňových poradců vycházela ze skutečnosti, že uvedené náklady nejsou výslovně zmíněny ani v příkladném výčtu nákladů, které jsou součástí ocenění investice podle § 47 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen vyhláška) ani v ustanovení § 47 odst. 2 vyhlášky, které naopak sděluje, co součástí ocenění zejména není.

Zároveň tyto náklady mají charakter nákladů, které se vztahují k vlastní dotaci (k jejímu získání) a nikoliv k pořizovanému majetku a nejedná se tedy o vedlejší pořizovací náklad související s pořízením majetku dle § 25 odst. 5 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví). Nejedná se ale ani o náklad související se zajištěním financování investice. Poskytnutí dotace je vázáno na předem zajištěné financování a na základě toho by měl být takovýto náklad zaúčtován do výsledku hospodaření.

Samotný návrh řešení daného problému, se kterým byl ze strany státní správy vysloven souhlas, má následující podobu.

Náklady na získání investiční dotace (dotace na pořízení hmotného majetku nebo na technické zhodnocení stávajícího majetku) budou:

  • účtovány do účetních nákladů,
  • nebude pozastavován ani postup, kdy se účetní jednotka rozhodla, že tyto náklady budou součástí ocenění pořizované investice (nový hmotný majetek nebo technické zhodnocení stávajícího majetku),
  • zvolené účetní řešení bude plně daňově relevantní, tzn., že v případě zvýšení vstupní ceny bude o tuto částku zvýšena také vstupní cena daňová, v případě účtování do účetních nákladů bude tento účetní náklad plně daňově relevantní, a to i v případě, kdy dotace nebude získána, přesto však účetní jednotce na základě smluvního ujednání vznikne povinnost tyto náklady uhradit,
  • aby se do budoucna předešlo určité nejistotě v této otázce, tak bylo doporučeno, aby daný typ nákladů byl výslovně doplněn do § 47 odst. 2 vyhlášky jako náklady, které nezvyšují vstupní ceny majetku.

Ing. Jiří Šindelář

Více od autora

Naši klienti