Nové trendy firemního zdanění v Evropě i ČR

Evropa chystá společné daně

(výtah z Hospodářských novin ze dne 17. června 2015)

Současný přístup ke zdanění právnických osob již neodpovídá realitě a tudíž Evropská komise hodlá prosadit historickou změnu v daňových pravidlech. Cílem těchto změn je, aby společnosti platily daně ve všech státech, kde vytvářejí svůj zisk a aby se nemohly placení daní vyhýbat.

Plán hodlá Evropská komise realizovat ve dvou krocích. Nejprve vytvořením společného daňového základu ve všech státech EU. Tímto způsobem se sjednotí, co bude možné z daní odečíst a co už ne. Druhým krokem má být následně „společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob“. To by znamenalo, že každá firma nejprve sečte příjmy ze všech států, ve kterých podniká a na ně aplikuje jednotný základ daně. Zisky pak podle klíče, který bude brát v potaz množství zaměstnanců nebo kapitálu, rozdělí mezi jednotlivé země, které tuto část zdaní podle sazby daně, kterou si sami určili. Šance na budoucí realizaci výše uvedených změn se jeví s ohledem na skandály s daněmi velkých korporací větší než kdykoliv předtím, byť se jedná o dramatický zásah do suverenity jednotlivých států. Velkou neznámou rovněž zůstává, jakou měrou by se zavedení celoevropského základu daně promítnulo na rozpočtech jednotlivých států.

Velké firmy se hůře vyhnou placení daní

(výtah z Hospodářských novin ze dne 25. května 2016)

„Kde jsou zisky, měly by se platit i daně“  - takto lze stručně definovat princip úsilí daňové reformy. Evropští politici podnikli v reakci na daňové skandály firem jako Starbucks, Apple či Fiat další ofenzivu v boji s nadnárodními firmami, které se snaží vyhýbat placení daní. Ministři financí zemí EU definitivně schválili počátkem léta tohoto roku směrnici, jež uděluje nadnárodním společnostem povinnost předkládat daňovým úřadům informace o své hospodaření rozdělené podle států, ve kterých jsou aktivní. V ČR se tato směrnice týká cca 10-20ti českých firem (s obratem v rámci skupiny na úrovni 750 mil. EUR, resp. vice než 20 mld. Kč). Finanční úřady tímto způsobem získají přehledná data o stovkách nadnárodních společností, které mají v naší zemi své dcery. Evropské země budou veškerá data mezi sebou sdílet s cílem přimět nadnárodní společnosti k tomu, aby odváděly více daní v zemích, v nichž skutečně vytvářejí zisky a chovaly se v tomto směru zodpovědněji než dosud. Dle názorů evropských politiků je pravděpodobné, že by se dané směrnice měly do budoucna ještě zpřísnit.     

Velké firmy doplácí rekordní daně

(výtah z Hospodářských novin ze dne 21. července 2016)

Probíhající transformace systému zdanění není pouze a výhradně evropskou záležitostí, neboť úsilí reformovat daňový systém je patrné v podobě zvýšené intenzity daňových kontrol v tuzemsku za první pololetí tohoto roku.

Dle veřejně dostupných hospodářských informací řada mezinárodních firem uvedla v daňovém přiznání v rámci ČR nižší daň, než jakou zjistili při kontrole daňoví úředníci. Jen za první letošní pololetí musí doplatit více než za předchozích pět let. Při 150ti provedených kontrolách nadnárodních firem za období prvního půlroku bylo zjištěno, že tyto podniky uměle zhoršovaly hospodaření svých českých poboček, celkově o 12 mld. Kč.  

Na daních bylo za první pololetí doměřeno českými berními úřady letos již 800 mil. Kč. Důvodem je nový trend daňové kontroly nutící firmy poskytovat o své podnikání v souladu s evropskými trendy stále více informací. Předmětem zájmu těchto kontrol jsou primárně informace, za kolik mezi sebou obchodují firmy, které jsou majetkově propojené, což je v rámci odborné metodologie označováno jako převodní resp. transferové ceny. Nicméně v současné době patří ČR dle studie Mazars mezi evropské státy, které věnují těmto potenciálním podvodům největší pozornost.   

V souladu s vzniklou povinností dodávat k daňovému přiznání i přehled všech obchodů se spřízněnými firmami lze daňovými úřady poměrně snadno identifikovat potenciálně problematické transakce a následně jim v rámci kontroly věnovat přiměřenou pozornost. Jelikož znalosti daňových úředníků a především potřebné nástroje kontroly šly v posledních let prudce nahoru, působí v současné době v řadách finanční správy vysoce kvalifikovaní odborníci. Nově proškolení zaměstnanci finančních úřadů mají k dispozici adekvátní nástroje, například databázi obchodů spřízněných firem, kterou používá i většina poradců. Při těchto kontrolách je zkoumáno, zda je zaplacený obchod skutečný, jaký je jeho ekonomický přínos a zda by stejnou cenu dostala také jiná firma, s níž není daná společnost nijak spojená. Oproti minulosti jsou společnosti nuceny v současné době obhajovat každé procento nad úroveň běžné tržní ceny. S rostoucími požadavky na dokumentaci o převodních (transferových) cenách roste s ohledem na výše uvedené dle daňových expertů i počet těchto cílených daňových kontrol.

Závěrečné shrnutí

Na základě výše uvedených dat z veřejně dostupných zdrojů publikovaných v posledním roce jako nedílná součást odborných periodik lze konstatovat v porovnání s minulostí nebývale intenzivní zájem finančních úřadů o problematiku převodních cen, projevující se ve zvýšeném počtu daňových kontrol i zvýšených požadavků na pravidelné poskytování informací o potenciálně rizikových transakcích.  Rizika spojená s důsledky těchto kontrol pro jednotlivé podniky však lze s úspěchem eliminovat zpracováním potřebné dokumentace vypracované na základě dat z identických databází, s nimiž pracují i finanční úřady. Primárně se jedná o databázi AMADEUS, k níž naše společnost Kreston A&CE Consulting, s.r.o. disponuje již několik let potřebným přístupem. Rádi s vámi v této souvislosti navážeme spolupráci a poskytneme vám naše poradenství a konkrétní řešení v této rizikové oblasti.