Současný stav legislativy a přehled aktuálních daňových změn

Další novela má číslo 6/2019 Sb. a nabyla účinnosti k 1. 2. 2019. Obsahem je snížení sazby daně u pozemní a vodní hromadné pravidelné dopravy cestujících a jejich zavazadel z 15 % na 10 %. Vzhledem k určitým výkladovým nejasnostem vydalo Generální finanční ředitelství na konci ledna 2019 informaci, která má pomoci s orientací v této změně, zejména s vazbou na dopravu osob lanovými dráhami.

Bezpochyby největší změnou v oblasti daně z přidané hodnoty jsou změny způsobené ve Směrnici EU o dani z přidané hodnoty. Změny byly do našeho tuzemského zákona o dani z přidané hodnoty promítnuty na základě celého daňového balíčku, který vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 80/2019. Vzhledem k tomu, že směrnice, respektive její změny byly přímo účinné k datu 1. 1. 2019, ale legislativní balíček byl schválen později, byla publikována informace na webu Finanční správy, že se uplatní zmíněný přímý účinek, a to již k 1. 1. 2019.
 

Součástí novely daně z přidané hodnoty jsou ale i jiné změny, proto je potřeba velice pečlivě sledovat přechodná ustanovení, protože ne každá změna bude nabývat, respektive již nabyla účinnosti 
k 1. 4. 2019. Namátkou lze uvést, že body upravující oblast voucherů nabyly účinnosti dnem vyhlášení ve sbírce, ustanovení článků upravující sazbu u dodávky tepla a chladu a předání dovezeného zboží nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020 a např. ustanovení modifikující mechanismy uplatnění nájmu nabyde účinnosti 
dnem 1. ledna 2021.
 

Změn, které se dotýkají oblasti daně z přidané hodnoty je opravdu celá řada, není tedy možné je všechny podrobně popsat a komentovat. Nicméně jako příklad lze uvést věcné výkladové změny (od roku 2020) v oblasti leasingu, kdy se jako na dodání zboží bude hledět na leasingovou smlouvu, kdy ke dni uzavření této smlouvy je ujednáno a je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolností převedeno na uživatele. Významnou změnou účinnou od roku 2021 je nemožnost v určitých případech uplatnit zdanění nájmu jinému plátci pro účely jeho ekonomických činností.
Nelze ani opominout změnu metodiky, respektive způsobu výpočtu obratu a koeficientu (podle § 76), kdy do obratu se bude nově zahrnovat úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, je-li součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.
 

Novela také obsahuje změny v místě plnění u digitálních služeb, kdy nově bude možno při splnění určitých podmínek (podmínka usazenosti v jednom členském státě a přeshraniční poskytování služeb, limit 10 000 EUR apod.) určit místo plnění nikoliv podle zvláštního pravidla, ale podle pravidla základního, tj. místo plnění je v členském státě, ve kterém má poskytovatel sídlo nebo provozovnu.
 

Rovněž došlo ke změnám v oblasti nakládání s poukazy, kdy např. samotný převod jednoúčelového poukazu se považuje za dodání zboží / poskytnutí služby – a pozdější skutečné dodání zboží / poskytnutí služby se již nepovažuje za dodání zboží / poskytnutí služby. Dochází také ke změně v definici pořízení zboží z jiného členského státu (ustanovení § 16), kdy pořízením zboží z jiného členského státu se bude nově rozumět také nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení říká, že cílí na obdobnou situaci popsanou v § 6c odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty, tedy na situaci, kdy osoba, která nemá v tuzemsku sídlo, uskuteční dodání zboží s místem plnění v tuzemsku a povinnost přiznat daň nepřechází na pořizovatele a nepoužije se zvláštní režim jednoho správního místa.
 

Také oblast daňových dokladů dostává určitých změn, kdy nově bude v ustanovení § 28 odst. 8 plátce povinen ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění.
 

Novela také obsahuje změny v části zaokrouhlování, respektive výpočtu daně ve smyslu § 37. Jako reakce na soudní judikaturu byla zavedena nová pravidla pro opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky.
Výraznou změnou je zavedení institutu tzv. dokončené významné opravy v ustanovení § 78da zákona. Významnou opravou se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí oprava podle právních předpisů upravujících účetnictví, pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč. Institut zmíněné dokončené významné opravy má dopad do úpravy odpočtu daně a nově jej tak plátci budou muset sledovat.
 

Součástí daňového balíčku jsou ale i změny v jiných daních jako např. změna zákona o daních z příjmů či změna daňového řádu.
 

Do změn v oblasti daně z příjmů patří například zavedení tzv. nadměrných výpůjčních nákladů (jedná se o implementace pravidel směrnice ATAD), kdy nově bude nutné testovat nejen nízkou kapitalizaci, ale i porovnávat výši výpůjčních nákladů s dalším limitem. Další změnou jsou CFC pravidla, která budou uplatňována pro zdaňování ovládané zahraniční společnosti. Změny se budou poprvé aplikovat u daňových přiznání k dani z příjmu právnických osob za zdaňovací období hospodářského roku, počínaje po  31. 3. 2019 a dále za zdaňovací období kalendářního roku 2020.
 

Oblast výzkumu vývoje prochází také určitou změnou, kdy nově bude povinnost zpracování projektu výzkumu a vývoje zavedená k datu podání řádného daňového přiznání za zdaňovací období, za které poprvé poplatník vykáže nárok na uplatnění odpočtu. Nově ale bude zavedena povinnost formou oznámení informovat správce daně o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Uvedené změny bude možné použít již u projektů zahájených ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, která nebudou k 1. 4. 2019 ukončena.
Mezi další změny patří také změna limitu rozhodného pro určení samostatného základu daně pro zdanění daní vybírané srážkou. Praktickým dopadem je tedy to, že od 1. 5. 2019 dochází v ustanovení § 6 odst. 4 ke změně limitu rozhodného pro určení samostatného základu daně pro zdanění srážkovou daní stanoveného v § 6 odst. 4 písm. b) zákona. Zdanění srážkovou daní se tak již nebude odvíjet od pevné hranice dané částkou 2 500 Kč jako doposud, ale je nově omezeno částkou rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, která činí v současné době 3 000 Kč. V případě příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce zůstává zachován limit pro zdanění těchto příjmů daní vybíranou srážkou ve výši 10 000 Kč od téhož plátce za kalendářní měsíc.
 

Přeji si, aby informace zde uvedené byly pro Vás přínosné a dopomohly Vám k prvotní orientaci ve změnách, které daňová oblast opět přinesla. V situaci, kdy budete mít nějaký dotaz k dané problematice, neváhejte se na nás obrátit.