Aktuality

Zaostřeno na poradenství

Znalecká činnost

Stanovení hodnoty podniku v praxi

Ing. Rostislav Čada Ph.D. MBA,

03. května 2016

Potřeba „být správně oceněn“ se dříve či později objeví v průběhu životního cyklu většiny firem působících v české i zahraniční ekonomice.

V průběhu působení podnikatelského subjektu na daném trhu je tato potřeba spjata s širokou škálou legislativních kroků a vzniká i z řady dalších pohnutek, ať již z  důvodu úvah o potenciálním prodeji, či nákupu konkrétní společnosti, nebo i z ryze subjektivních pohnutek manažerů či vlastníků znát tržní hodnotu svého podniku. 

V praxi je proces ocenění funkčního podniku (nově též „závodu“) řešen mnoha způsoby, těmi nejjednoduššími počínaje až po sofistikovaná ocenění formovaná do podoby Znaleckých posudků se všemi nezbytnými náležitostmi a požadavky, definovanými odbornou veřejností.   V této souvislosti lze konstatovat existenci úzké vazby mezi časovou náročností tvorby ocenění a výslednou kvalitou výsledku a to zejména z pohledu jeho spolehlivosti, prezentovatelnosti a použitelnosti pro argumentační účely. Můžeme tedy konstatovat následující: 

„Byť nelze garantovat 100% přesnost ocenění, na němž bylo stráveno zhotovitelem značné časové penzum, neboť hodnota není objektivní vlastností podniku a pohybuje se určitém intervalu hodnot, je pravděpodobnost spolehlivosti a použitelnosti výsledku ocenění značně vyšší než v případě zjednodušeného ocenění.“ 

A naopak:

„Výstupem ocenění, jež bylo provedeno rychle a elementárně, naopak s velkou mírou pravděpodobnosti nebude spolehlivý a interpretovatelný výsledek (nezvolí-li zhotovitel formu výstupu prostřednictvím velkého intervalu, čímž je však dramaticky snížena jeho vypovídající schopnost i použitelnost). 

Praktické důsledky nesprávného ocenění podniku či jeho části ponechme nyní na každém čtenáři. Zbylá část tohoto příspěvku je věnována pochopení rozdílu mezi jednoduchými dohady hodnoty podniku a sofistikovaným oceněním provedeným dle požadavků odborné veřejnosti. 

Zjednodušené ocenění podniku vychází v praxi primárně ze srovnání výkonů subjektu ocenění s „obvyklými“ průměry klíčových ukazatelů, nejčastěji ukazateli „Hrubá hodnota podniku/Tržby“ (Hrubá hodnota podniku též dále označena jako „HPP“), nebo „Hrubá hodnota podniku/EBIT“. Jelikož v praxi existují zavedené koeficienty daných poměrových ukazatelů dosahující nejčastěji hodnot 6-8, jež jsou často doplněny  přívlastkem  „orientační“,  lze  s danou  metodikou  provést 

Odhad hrubé provozní hodnoty podniku, z níž po odpočtu výše úvěrů k datu ocenění lze získat orientační hodnotu podniku pro jeho vlastníky, jež je ekvivalentem přecenění účetní výše Vlastního kapitálu. 

Tento jednoduchý a v praxi (zejména pak neekonomy) značně oblíbený postup je bezpochyby účinným nástrojem pro úvodní nezávazný náhled na možnou hodnotu podniku. Nutno však zdůraznit, že se jedná o odhad natolik zavádějící, že jej v žádném případě nelze považovat za konečný verdikt. Vysvětlení výše uvedeného tvrzení je velmi jednoduché a zároveň i logické, neboť takto zjednodušeně provedená kalkulace hodnoty podniku předpokládá:

  • Trvale neměnnou roční výši ukazatele EBIT oceňovaného podniku na úrovni hodnoty použité v kalkulaci
  • Trvale konstantní roční výši investic na úrovni roční výše účetních odpisů
  • Kalkulaci diskontu (míry rizika podnikání) odpovídající absolutní výši poměrového ukazatele (je-li EBIT/HPP „6“, je výše diskontu kalkulována na 100/6 = 16,67% p.a., v případě hodnoty „8“ pak činí diskont 100/8=12,5% p.a.)
  • neexistenci ostatních neprovozních faktorů podniku, které mohou pozitivně i negativně ovlivňovat hodnotu

Z výše uvedeného výčtu zjednodušeného ocenění podniku je patrné, že se jedná o model, jež ve většině případů naprosto neodpovídá realitě fungování podniků, jež jsou předmětem ocenění. Naopak, tyto subjekty nacházející zpravidla v různé fázi životního cyklu vykazují časově nerovnoměrnou potřebu investic, v čase se měnící očekávanou výši tržeb i provozního výsledku (EBIT) a s ohledem na působnost v různých odvětvích i dramaticky rozdílné riziko podnikání, kvantifikované v modelu ocenění prostřednictvím parametru „diskont“. 

V neposlední řadě většina ocenění vyžaduje korekci o specifické faktory spojené s konkrétním podnikem. Při stanovení hodnoty podniku je tedy nezbytně nutné mít výše uvedená omezení na paměti, neboť závazně stanovený výsledek ocenění vycházející ze zjednodušeného modelu může způsobit odchylku řádově desítek procent oproti adekvátně stanovené tržní hodnotě, což může mít z hlediska budoucích podnikových operací nedozírné následky. 


Ing. Rostislav Čada Ph.D. MBA

Více od autora

Naši klienti