Svěřenské fondy II: Založení a praktické využití

Vznik svěřenského fondu
Slovy zákona vzniká svěřenský fond zápisem do evidence svěřenských fondů. Co tomu však předchází? Zakladatele čeká v první řadě několik rozhodnutí. Patrně nejdůležitějším z těchto rozhodnutí bude volba správce svěřenského fondu, o kterém jsme hovořili v minulém příspěvku, nejde však o rozhodnutí jediné.
Zakladatel musí rovněž rozhodnout o účelu svěřenského fondu, přičemž v obecné rovině volí mezi fondem veřejně prospěšným (za účelem např. filantropickým) a fondem soukromým (za účelem podpory určité osoby či skupiny osob). Pro účely tohoto textu se nadále budeme zabývat primárně svěřenskými fondy soukromými. 
Svěřenský fond dále musí nést označení, které vyjadřuje jeho účel a slova „svěřenský fond“. Představme si jako příklad pana Antonína Nováka, které má zájem založit svěřenský fond na podporu své nezletilé dcery Anny. Takový svěřenský fond může nést např. označení „Svěřenský fond na podporu Aničky Novákové“.
Zakladatel nesmí zapomenout na vymezení podmínek, za kterých bude ze svěřenského fondu plněno oprávněným osobám, a rovněž na samotné určení toho, kdo se oprávněnou osobou (obmyšleným) svěřenského fondu stane. Zakladatel může určit konkrétní obmyšlené osoby, určit jejich okruh („všichni potomci zakladatele v linii přímé“), případně určit způsob, jakým budou obmyšlení do budoucna jmenováni, a kdo bude o jejich jmenování rozhodovat. 
Zakladatel musí rovněž zvážit, zda bude svěřenský fond zřízen na dobu určitou či neurčitou.
Poslední povinnou náležitostí je pak označení majetku, který bude tvořit svěřenský fond při jeho vzniku. Takto lze vyčlenit libovolný majetek zakladatele, z praktických důvodů však zpravidla při vzniku fondu zakladatelé vyčleňují pouze menší objem finančních prostředků a většinu majetku vkládají do fondu až následně po vzniku svěřenského fondu. 

Statut svěřenského fondu
Všechna výše uvedená rozhodnutí zakladatel vtělí do statutu svěřenského fondu. Jak jsme již uváděli, statut je vydáván formou notářského zápisu a vedle výše uvedených základních náležitostí může obsahovat i celou řadu dalších pravidel a pokynů, kterými se správce (či správci) svěřenského fondu budou při správě vloženého majetku řídit. 
Vzhledem k tomu, že dle současné praxe je statut svěřenského fondu neměnný, je třeba jeho přípravě věnovat náležitou pozornost. Kromě jasných pravidel pro správu samotného majetku by měl statut myslet i na situace, kdy vše nepůjde přesně dle plánu zakladatele. 
Příkladem takové úpravy ve statutu je např. stanovení náhradních obmyšlených, způsobu jmenování budoucích správců při absenci zakladatele, řešení sporů a patových situací a v neposlední řadě i pravidla pro nakládání s majetkem při zániku správy svěřenského fondu.

Účetní a daňové hledisko
Ačkoliv se teď jistě dopustíme značného zjednodušení, lze říci, že z účetního a daňového pohledu se svěřenský fond v mnoha ohledech příliš neliší od kapitálové obchodní korporace (s.r.o. či a.s.). Dle zákona o účetnictví je svěřenský fond účetní jednotkou, vede standardní účetnictví a sestavuje účetní závěrky, které v případě splnění zákonných limitů podléhají povinnému auditu. 
Z hlediska daní pak vedle daně z příjmů právnických osob (jejíž je svěřenský fond poplatníkem, ač sám právnickou osobou de iure není) může být svěřenský fond dle povahy vloženého majetku a činnosti samotného svěřenského fondu subjektem dalších daní. Splnění všech účetních a daňových povinností zajišťuje správce svěřenského fondu. 
Obdobně jako obchodní korporace se u svěřenského fondu uplatní osvobození od daně z příjmů právnických osob u příjmů z podílů na zisku vyplácených dceřinou společností svěřenského fondu, což umožňuje zapojení svěřenských fondů v rámci standardních obchodních struktur. 
Hlavní odlišností od obchodních korporací z daňového pohledu představuje zdanění výplaty plnění obmyšleným osobám. Obecně platí, že jakákoliv plnění ze svěřenského fondu vyplácené obmyšlené osobě podléhá na straně příjemce dani z příjmů fyzických osob. Zákon však umožňuje takovéto příjmy od zdanění osvobodit, a to v situaci, kdy je takto vyplácen majetek vložený zakladatelem zpět zakladateli, či osobě zakladateli blízké. Osvobozen je rovněž příjem obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vložen pořízením pro případ smrti, v tomto případě již bez ohledu na to, kdo tento majetek do fondu odkázal.
Zákon tak zohledňuje fakt, že jedno z hlavních využití najdou svěřenské fondy právě při správě rodinného majetku, jeho převodu mezi rodinnými příslušníky nebo v rámci mezigeneračního převodu jako alternativa k dědickému právu. Nebylo tak záměrem zákonodárce zatěžovat převod majetku daní v situacích, kdy by tento byl jinak od daně osvobozen.
Je třeba zdůraznit, že výše uvedená osvobození při výplatě obmyšleným osobám se vztahují vždy jen na výplatu jistiny (vloženého majetku), nikoliv na výplatu zisků svěřenského fondu. Současně platí, že je vyplácen (a tedy daněn) vždy nejprve zisk a až následně jistina svěřenského fondu. 
Vzhledem k zjednodušením v několika předchozích odstavcích pro účely tohoto textu, který rozhodně nemá být komplexním pojednáním o problematice zdanění svěřenských fondů, berte prosím tento text jako orientační do dané problematiky. Konkrétní situace s Vámi rádi projdeme a navrhneme optimální řešení.

Praktická využití
Závěrem uvádíme několik příkladů využití svěřenských fondů z naší praxe: 

Rodinný holding
Jedním ze základních aspektů a předností svěřenských fondů je i historicky jejich schopnost držet majetek pohromadě. Zatímco majetek ve vlastnictví jakéhokoliv člověka přejde po čase na jeho dědice a zpravidla dojde k jeho dělení, majetek ve svěřenském fondu může zůstat vcelku i po celé generace. 
Toto řešení je hojně využívané u rodin a rodinných firem z celého světa a s příchodem svěřenských fondů do Česka je nyní možné jej využít i u nás. Zakladatelé v takovém případě vkládají do svých svěřenských fondů rodinná sídla, finanční majetek či jiné rodinné stříbro, a současně nastaví v rámci statutu svěřenského fondu robustnější systém dohledových orgánů nad správou svěřenského fondu. 
Jak jsme již naznačili v daňovém okénku, je možné do svěřenského fondu vkládat i celé podíly na rodinných firmách a využívat svěřenského fondu jakožto součásti rodinné holdingové struktury. 

Řízení podnikatelských rizik
Podnikání je jistě aktivitou rizikovou, nicméně při správné přípravě lze tato rizika přinejmenším omezit. Jednou z variant řízení podnikatelských rizik a ochrany majetku podnikatele je právě založení svěřenského fondu a vyčlenění části majetku před samotným začátkem podnikání. 
Vzhledem k tomu, že majetek ve svěřenském fondu přestává být majetkem zakladatele, nebude tento postižen např. v případě krachu podnikání a nároků věřitelů zakladatele. Tato ochrana se uplatní jak u OSVČ (které podnikají jako fyzické osoby a ručí za své závazky celým svým majetkem), tak např. u statutárních orgánů obchodních korporací (kteří odpovídají za výkon své funkce s péčí řádného hospodáře a mohou tak odpovídat rovněž celým svým majetkem). 
Zcela zásadní pro účinnou ochranu majetku ve svěřenském fondu je včasné, preventivní, zřízení svěřenského fondu a vyčlenění majetku. Není možné majetek do svěřenského fondu vyčlenit ve chvíli, kdy se riziko realizuje či škoda již vznikla. V takovém případně tento krok nebude plnit ochrannou funkci a současně vystaví potenciálního zakladatele svěřenského fondu dalším rizikům např. i trestněprávním. 

Veřejně prospěšný fond
V úvodu jsme zmiňovali, že vyjma fondů soukromých mohou existovat i fondy veřejně prospěšné. Příkladem využití takového fondu může být např. situace, kdy má zakladatel ve vlastnictví historickou budovu a sbírku umění. 
Zakladatel vyčlení tento majetek společně s finančními prostředky na jeho úvodní provoz do nově zakládaného svěřenského fondu a jmenuje tři správce svěřenského fondu. Úkolem správců bude zřídit v historické budově veřejně přístupnou expozici vložené sbírky umění, přičemž další provoz fondu bude financován ze vstupného. Počet správců by mohl být zvolen tak, aby důležitá rozhodnutí museli schválit vždy alespoň dva správci ze tří. 

O svěřenských fondech, jejich využití a příkladech z praxe by se dalo hovořit ještě dlouho. Pro nás a naše klienty je jednoznačně pozitivem, že svěřenské fondy přinášejí novou alternativu, jak řešit rozmanité životní situace. Pokud Vás některé ze zde prezentovaných využití zaujalo, či máte jakýkoliv dotaz k tomuto tématu, neváhejte se na nás kdykoliv obracet.

Článek vznikl ve spolupráci s advokátní kanceláří AVENTAS s.r.o.