Svěřenské fondy III: Trvání, zánik a rizika svěřenských fondů

Trvání svěřenského fondu
Každý svěřenský fond má svůj statut a podstatnou náležitostí každého statutu je právě stanovení délky trvání svěřenského fondu. Situace na první pohled jednoduchá – svěřenský fond bude založen buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou, přičemž platí, že pokud statut o době trvání mlčí, je fond zřízen na dobu neurčitou. 
V praxi samozřejmě dochází k mnohem větší diferenciaci mezi délkou trvání svěřenských fondů. Je na zakladateli, aby již při sepsání statutu a s přihlédnutím k účelu svěřenského fondu a povaze vkládaného majetku předvídal, po jakou dobu má svěřenský fond fungovat.
Z našich zkušeností se pak setkáváme s fondy vyloženě krátkodobými, jejichž účelem je řešení dočasné situace. Příkladem může být (i) ochrana majetku např. po dobu rizikového podnikání nebo (ii) darování např. bytu či rodinného domu dětem – v tomto případě bývá nemovitost často spravována ve svěřenském fondu do doby, než děti (obmyšlení) dovrší určitého věku.
Na opačný pól můžeme postavit velké rodinné svěřenské fondy, které mají za cíl chránit a rozvíjet majetek rodiny dlouhodobě, často i po několik dalších generací. Tomuto cíli je třeba uzpůsobit i statut svěřenského fondu, který by měl být dostatečně robustní a myslet na veškeré možné eventuality. Obzvláště důležité je v tomto případě myslet na pravidla, kdo bude např. jmenovat a odvolávat správce svěřenského fondu a jakým způsobem a z jakého okruhu osob budou jmenováni budoucí obmyšlení. U dlouhodobých fondů musíme předpokládat situaci, kdy již nebude zakladatele fondu, kterému tyto pravomoci ze zákona náleží. 
Pro úplnost dodejme, že soukromé svěřenské fondy založené na dobu neurčitou mají své trvání omezené ze zákona, neboť právo obmyšleného na plnění musí obmyšlenému vzniknout nejpozději uplynutím sta let ode dne vzniku svěřenského fondu. 

Dohled nad správou svěřenského fondu
Přestože spolu s vyčleněním majetku do svěřenského fondu přechází jeho plná správa na správce svěřenského fondu, pamatuje zákon i na nutnost dohledu nad činností svěřenského správce. Ze zákona vykonává dohled nad správou svěřenského fondu zakladatel a osoba označená za obmyšleného. Obzvláště u větších a dlouhodobějších svěřenských fondů lze doporučit určit ve statutu i další osoby, kterým pravomoc dohledu nad svěřenským fondem náleží.  
Osoby oprávněné k dohledu nad správou svěřenského fondu mohou po správci požadovat umožnění kontroly dokladů, vyúčtování, účetnictví či jiných informací o svěřenském fondu, přičemž statut může tuto informační povinnost dále konkretizovat. Současně budou oprávněné osoby i účastníky soudních řízení ve věcech svěřenského fondu (např. jmenování a odvolání správce, přikázání jednání svěřenskému správci, změna či rozhodnutí o zániku svěřenského fondu).
Vedle výše uvedené osobní kontroly upravuje zákon rovněž soudní kontrolu správy svěřenského fondu. Zakladatel, obmyšlený či jiná osoba, které prokáže právní zájem (zpravidla se bude jednat právě o osoby oprávněné k dohledu nad svěřenským fondem) se může obrátit na soud s návrhem, aby svěřenskému správci určité jednání uložil nebo zakázal, alternativně aby správce odvolal a jmenoval nového. 

Zánik svěřenského fondu
Nic netrvá věčně, a proto i u svěřenského fondu je dobré pamatovat na jeho zánik již při tvorbě statutu. Obecně platí, že správa svěřenského fondu končí uplynutím doby, na který je zřízen, splněním účelu svěřenského fondu nebo rozhodnutím soudu. K ukončení správy soukromého svěřenského fondu dále dojde v případě soukromého svěřenského fondu i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění. 
Při zániku správy svěřenského fondu vydá správce zbývající majetek, pokud nějaký je, osobám, které na něj mají podle statutu právo, přičemž pokud není ve statutu upraveno jinak, mají na majetek právo obmyšlení svěřenského fondu, a pokud není obmyšlených, zakladatel svěřenského fondu. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že pokud není ani zakladatele, majetek připadne do vlastnictví státu. Na tuto skutečnost doporučujeme v rámci statutu pamatovat a určit případné další oprávněné osoby. Pokud ve statutu nebude odlišné úpravy, žádné další osoby (např. dědicové zakladatele) na jeho místo při plnění ze svěřenského fondu nenastoupí.

Závěr
Věříme, že se nám v rámci naší trilogie podařilo seznámit Vás se základy fungování a správy svěřenských fondů v českém podání. Pokud Vás svěřenské fondy zaujaly a uvažujete o jejich využití nebo máte jen dotazy, které v rámci omezeného prostoru zodpovězeny nebyly, neváhejte se na nás kdykoliv obracet.

Článek vznikl ve spolupráci s advokátní kanceláří AVENTAS s.r.o.