Základní sleva na poplatníka a důchodci

Toto téma pro rok 2014 ukončil Ústavní soud a pro rok 2013 Ministerstvo financí. Po rozhodnutí těchto dvou orgánů je stav takový, jakoby toto odepření základní slevy v letech 2013 a 2014 neplatilo. Ale ...

Na úvod malé ohlédnutí do historie týkající se „diskriminace“ pracujících důchodců. Pokud nahlédneme do původního znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů konkrétně do § 15 odst. 2 nalezneme tam tento text: „O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod z fondu sociálního pojištění činí více než 20 400 Kčs ročně. Nepřevyšuje-li 20 400 Kčs ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. K přídavkům na děti a k výchovnému se nepřihlíží. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.“, kde částkou dle odstavce 1 písm. a) se rozumí základní nezdanitelná část základu daně na poplatníka. V dalším průběhu let se postupně zvyšovala částka základní nezdanitelné části základu daně na poplatníka a stejně s ní i částka ve výše uvedeném ustanovení. Pro rok 2005 to bylo 38 040 Kč. Důchodci tak v letech 1993 až 2005 přicházeli o 3 060 Kč až 5 706 Kč (při výpočtu sazbou daně 15 %). Dne 1. ledna 2006 nabyl účinnosti zákon č. 545/2005 Sb., který mění formu snížení daně, a to z nezdanitelné části základu daně na slevu na dani. V roce 2006 si může každý kromě starobních důchodců uplatnit slevu na dani 7 200 Kč. Text z původního § 15 odst. 2 je prakticky překopírován do nového ustanovení § 35ba odst. 2. Další významná změna nastala 1. ledna 2008, kdy nabyl účinnosti zákon z pera tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který ruší „diskriminaci“ důchodců. Kromě jiného tento zákon zavádí „superhrubou mzdu“ a zvyšuje základní slevu na poplatníka na částku 24 840 Kč. Stav, kdy důchodci jsou si rovni s ostatními, trvá jen 5 let. Od 1. ledna 2013 nabývá účinnosti zákon opět z pera ministra financí Miroslava Kalouska  č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, který znovu zavedl „diskriminaci“ pracujících důchodců. Do ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) byl doplněn text: „daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu“. Tento stav trval až do 30. července 2014.

Tohoto dne bylo zveřejněno rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení výše uvedené části § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů nálezem sp. zn. Pl. ÚS 31/13, které bylo dne 4. srpna 2014 zveřejněno ve sbírce zákonů pod č. 162/2014 Sb. a nabylo účinnosti. Ústavní soud v závěru svého rozhodnutí uvádí, že se užije na celé zdaňovací období kalendářního roku 2014. Jako odůvodnění ve svém nálezu Ústavní soud uvádí mimo jiné nerovnost mezi poplatníky (např. dva stejně staří občané mají nárok na důchod od října 2013, jeden z nich požádá o důchod v říjnu 2013 a druhý z nich až v únoru 2014 a je mu vyplacen důchod zpětně, avšak první nárok na slevu na dani za rok 2014 nemá, zatímco druhý ano).

Toto usnesení je velmi zajímavé nejen z hlediska projednávané věci, ale i v širších souvislostech. Např. se v něm uvádí, že je nutná předvídatelnost práva a je nutné, aby byl jistý časový odstup mezi schválením právního předpisu a jeho účinností (Ústavní soud upozorňuje i na zákon o Sbírce zákonů, kde účinnost zákona je obecně dána 15 dnů po vyhlášení, a pouze pokud to vyžaduje naléhavý obecný zájem lze stanovit dřívější počátek účinnosti – zákon č. 500/2012 Sb. byl vyhlášen 27. prosince 2012 a účinnost byla stanovena od 1. ledna 2013). Dále Ústavní soud upozorňuje na nejednoznačnost a domnívá se, že není možné, aby zákon dotvářely soudy svou judikaturou. Je to tedy dost revoluční usnesení, neboť v historii byly daňové zákony uveřejněny ve sbírce zákonů většinou v druhé polovině prosince s účinností od 1. ledna následujícího roku a jejich výkladem se zabývaly nejenom soudy, ale například i Koordinační výbory pro daně mezi Komorou daňových poradců ČR a státní správou zastoupenou Ministerstvem financí a Generální finančním ředitelstvím. Přitom předcházejících zrušujících usnesení Ústavního soudu bylo v daňové oblasti minimum. Možná v následujících letech bude možné použít tento rozsudek v další argumentaci při sporech se státní správou na všech úrovních.

Další krok učinilo Generální finanční ředitelství, které na svých webových stránkách zveřejnilo 30. července 2014 informaci a následně zveřejnilo i otázky a odpovědi, ve kterých uvádí, že slevu na poplatníka (při splnění všech zákonných náležitostí především pak podepsání prohlášení k dani) lze přiznat důchodcům za měsíc srpen 2014 a uvádí i postup při uplatnění slevy za celé zdaňovací období roku 2014, o kterém jsme informovali v prázdninovém vydání našeho newsletteru. Pro finanční manažery je třeba uvést jednu nepříjemnost, která s tímto rozhodnutím souvisí. Pokud zaměstnaní důchodci požádají zaměstnavatele o provedení ročního vyúčtování daně, pak je možné, že nastane situace, kdy v měsíci březnu 2015 bude vyšší částka vratky daně z vyúčtování, než sražených záloh na dani. O tuto částku bude nutné požádat finanční úřad a běží zde 30 denní lhůta pro úhradu. V praxi tak zaměstnavatelé mohou jeden měsíc financovat zaměstnance (daňové poplatníky) místo státu.

Dále Generální finanční ředitelství začalo zvažovat i uplatnění slevy pro důchodce za rok 2013, což zveřejnilo ve své informaci ze dne 25. září 2014. Posledním krokem bylo zveřejnění samotné tiskové zprávy dne 7. října 2014, ve které uvádí, že i za rok 2013 si mohou pracující důchodci uplatnit základní slevu na poplatníka. Následně byly zveřejněny i otázky a odpovědi k této problematice.

Ale nic není automatické! Finanční správa sama slevu nikomu automaticky nepřizná a je potřeba pro její uplatnění něco udělat. A v jednom případě se dokonce nedá dělat nic. Uvádíme postupy pro jednotlivé skupiny pracujících důchodců, aby jim byla přiznána základní sleva na poplatníka za rok 2013, a to bez rozdílu mezi těmi, kteří 1. ledna 2013 pobírali starobní důchod či nikoliv (např. z důvodu přerušení na jeden den):

1. Důchodce, který za rok 2013 podával daňové přiznání a slevu neuplatnil

Tento důchodce může nárok na slevu na dani uplatnit pouze podáním dodatečného daňového přiznání. Dodatečné daňové přiznání se podává do konce následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo zjištěno, že daň měla být nižší (viz § 141 odst. 2 daňového řádu). Problém trochu může být právě v okamžiku zjištění. Jsou v zásadě čtyři možnosti okamžiku zjištění:

a) 30. července 2014, kdy bylo zveřejněno usnesení Ústavního soudu,

b) 4. srpna 2014, kdy bylo usnesení Ústavního soudu zveřejněno ve sbírce zákonů a nabylo účinnosti,

c) 7. října 2014, kdy byla zveřejněna tisková zpráva Generálního finančního ředitelství,

d) jakékoliv jiné subjektivní datum.

Pokud by platila písmena a) nebo b), tak dodatečné daňové přiznání mělo být podáno do konce srpna respektive do konce září a při současném podání daňového přiznání by se daňový subjekt tak vystavil riziku pokutě za opožděné daňové přiznání ve smyslu § 250 daňového řádu. Jsme nicméně názoru, že finanční správa nebude s největší pravděpodobností lhůtu ve smyslu písmen a) nebo b) tímto způsobem posuzovat.

V případě, že by platilo písmeno c), pak termín pro podání dodatečného daňového přiznání je 30. listopadu 2014. Domníváme se, že okamžik zjištění lze stanovit i pozdější a to dle subjektivního zjištění této informace. Dodatečné daňové přiznání lze podat nejpozději ve lhůtě pro stanovení daně dle § 148 daňového řádu (obecně 3 roky od termínu pro podání daňového přiznání – tedy do 1. dubna 2017 respektive do 1. července 2017 pokud daňové přiznání zpracovával daňový poradce). Ovšem doporučujeme přiznání podat do 30. listopadu 2014, abyste předešli případným komplikacím s finanční správou. V případě, že by finanční správa neuznala později podaná daňová přiznání, musely by rozhodovat soudy. A to by bylo na delší časové období s nejistým koncem.

2. Důchodce, který za rok 2013 podával přiznání a slevu uplatnil

Nemusí dělat prakticky nic. Pokud jej finanční úřad vyzval k podání dodatečného daňového přiznání či přistoupil k jiným správním krokům, tak řízení ukončí.

3. Důchodce, který za rok 2013 podával přiznání a slevu uplatnil a následně podal dodatečné daňové přiznání, kde slevu neuplatnil

Takový důchodce může podat znovu dodatečné daňové přiznání a postupovat stejně jako důchodce dle bodu 1. Pokud mu byl vyměřen úrok z prodlení za pozdě uhrazenou daň, tak lze požádat o jeho prominutí dle § 259 daňového řádu. Vyhovění žádosti je však nejisté.

Je též možné, že ministr financí využije § 260 daňového řádu a v tomto případě promine příslušenství daně všem plošně.

4. Důchodce, který za rok 2013 nemusel podávat daňové přiznání, byl zaměstnán a podepsal prohlášení k dani a v něm slevu neuplatnil

Takový důchodce musí podat řádné daňové přiznání ve lhůtě pro stanovení daně § 148 daňového řádu (obecně 3 roky od termínu pro podání daňového přiznání – tedy do 1. dubna 2017).

5. Důchodce, který za rok 2013 nemusel podávat daňové přiznání, byl zaměstnán a podepsal prohlášení k dani a v něm slevu uplatnil a zaměstnavatel tuto slevu zohlednil

Takový důchodce nemusí dělat prakticky nic. Pokud zaměstnavatele finanční úřad vyzval k nápravě, tak řízení ukončí.

6. Důchodce, který za rok 2013 nemusel podávat daňové přiznání, byl zaměstnán a podepsal prohlášení k dani a v něm slevu uplatnil, ale zaměstnavatel tuto slevu nezohlednil

Takovému důchodci na jeho žádost slevu dodatečně zohlední zaměstnavatel. Zaměstnavatel slevu přizná a opraví daň dle § 38i odst. 2 zákona o daních z příjmů (včetně podání dodatečného vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti).

7. Důchodce, který za rok 2013 nemusel podávat daňové přiznání, byl zaměstnán a nepodepsal prohlášení k dani (srážková daň)

Může existovat i skupina důchodců, kteří v roce 2013 neměli příjmy vyšší než 10 000 Kč měsíčně a nepodepsali prohlášení k dani, neboť jim to mohlo přijít zbytečné. Zdanění jejich mezd tak proběhlo srážkovou daní. Dle platné legislativy bylo v té situaci jedno, zda daň je srážková nebo zálohová.

Bohužel tato skupina důchodců o slevu nadobro přišla, neboť pro rok 2013 nelze srážkovou daň jakkoliv dostat od státu zpět (na rozdíl od roku 2014).