Zákon o daních z příjmů 2013

Solidární zvýšení daně

Jednou z mnoha změn, kterou nám „daňový balíček“ od začátku letošního roku připravil, je solidární zvýšení daně. Pro úplnost podotýkáme, že dané ustanovení by mělo být s účinností od 1. 1. 2016 zrušeno, zda se tak opravdu stane, nedokážeme bohužel predikovat. Solidární zvýšení daně je upraveno v § 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Daň se bude solidárně zvyšovat o 7 % z rozdílu mezi:

• příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a současně podnikání (§ 7 ZDP), a
• 48násobkem průměrné mzdy (podle zákona č. 589/1992 Sb. – v roce 2013 činí 1 242 432 Kč).

Pro upřesnění dodáváme, že v rámci příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se jedná o příjem hrubý (nikoli „superhrubý“) a v rámci příjmů z podnikání se jedná o rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Pokud je tedy daný součet vyšší než 48násobek průměrné mzdy, pak je na daný rozdíl aplikováno solidární zvýšení daně. Solidární zvýšení se tedy neplatí z celé částky, nýbrž pouze z částky, která je vyšší než 48násobek průměrné mzdy. Dané ustanovení se pokusíme aplikovat na příkladu. Hrubý příjem poplatníka ze zaměstnání je 100 tis. Kč měsíčně, roční příjmy z podnikání jsou 2 mil. Kč a výdaje související s těmito příjmy 1 mil. Kč. Výpočet solidárního zvýšení daně bude následující:

(12x100 000 Kč + (2 000 000 Kč – 1 000 000 Kč) – 1 242 432 Kč) x 7 % = 67 030 Kč

V roce 2013 by tedy poplatník zaplatil o přibližně 67 tis. Kč více na dani z příjmu než v roce 2012.

Solidární zvýšení daně se aplikuje i na zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. V praxi to bude znamenat, že v případě, kdy měsíční příjem poplatníka bude překračovat 4násobek průměrné mzdy (vypočtené podle zákona viz výše), pak bude daný rozdíl zahrnut do základu pro výpočet zálohy na solidární zvýšení daně. Záloha na solidární zvýšení bude vypočtena obdobně, a to jako 7 % z kladné výše rozdílu. Tento rozdíl musí být obsažen i v mzdovém listě.

Další nemilou povinností pro poplatníky, u kterých je daň solidárně zvyšována, je nutnost podat daňové přiznání. Důvod pro tento krok nám není zcela jasný a není uveden ani v důvodové zprávě. Podat daňové přiznání musí i ten poplatník, u kterého byť v jediném měsíci vznikne povinnost zvýšit zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Tito poplatníci pak nebudou mít možnost požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně, ale budou muset podat daňové přiznání sami. Tedy i v případě např. jednorázového bonusu a překročení daného limitu v jenom měsíci povede k povinnosti podat daňové přiznání.

Solidární zvýšení daně není jediným opatřením, které by zvyšovalo daňové zatížení poplatníků s „nadlimitními“ příjmy. Dalším opatřením je zrušení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Tato změna by měla být platná také „pouze“ do konce roku 2015.

Omezení výdajových paušálů

Tzv. výdajové paušály, tedy uplatnění výdajů procentem z příjmu, jsou (vzhledem k omezení možné lépe byly) oblíbeným institutem u menších podnikatelských subjektů (fyzických osob), případně u podnikatelů, kteří mají relativně nízké náklady vzhledem ke svým příjmům. Tento způsob uplatňování výdajů byl nejen administrativně nenáročný, ale často i pro poplatníka výhodný.

Omezení výdajových paušálů bude dvojího typu: omezení maximální absolutní výše, kterou lze uplatnit podle těchto ustanovení; omezení možnosti uplatnění daňových zvýhodnění. Toto omezení se bude vztahovat až na zdaňovací období roku 2013.

Maximální absolutní výše uplatňovaných paušálních výdajů se týká pouze činností, u kterých se výdaje stanovují jako 40 % (resp. 30 %) z příjmů. Typicky se jedná o příjmy např. advokátů, lékařů, znalců, insolvenčních správců, ale také příjmů z užití práv duševního vlastnictví a pronájmu majetku zařazeného do obchodního majetku apod. Maximálně lze podle tohoto ustanovení uplatnit výdaje ve výši 800 tis. Kč (resp. 600 tis. Kč).

Osoby, které mají příjmy z podnikatelské činnosti (případně pronájmu) a využívají výdajové paušály, nebudou mít možnost uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě a slevu na „vyživovanou/vyživovaného“ manželku/manžela (pokud nemá vlastní zdanitelné příjmy přesahující 68 tis. Kč za rok). Toto omezení se vztahuje i na poplatníky, kteří mají souběh více činností (např. podnikající zaměstnanci apod.) a součet dílčích základů daně, u kterých byly výdaje uplatněny procentem z příjmů, je vyšší než 50 % celkového základu daně.

Závěrem lze shrnout, že poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů, je ve výše uvedených případech omezen jednak absolutní výší výdaje a rovněž možností uplatnění daňových zvýhodnění. Při souběhu více druhů příjmů je rozhodující, zda příjmy, u nichž jsou výdaje uplatněny procentem z příjmů, přesahují 50 % celkového základu daně, či nikoli.

Změny v registraci daňových subjektů

Od začátku letošního roku dochází ke změně v registracích daňových subjektů. Tato změna je spojena se zaváděním Jednoho inkasního místa. Novinkou je úprava registrační povinnosti přímo v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). U daní z příjmu se tedy registrační povinnost bude řídit přímo ZDP, neboť se jedná o úpravu speciální k zákonu č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“ či „daňový řád“).

Jak bylo uvedeno v úvodu, ZDP má od začátku tohoto roku úpravu speciální. Významnou změnou, mimo přemístění úpravy registrací přímo do zákona o daních z příjmů, je zkrácení lhůty pro registraci subjektu z 30 na 15 dnů ode dne, ve kterém započal vykonávat činnost. Plátce daně je pak povinen podat přihlášku k registraci daně z příjmů fyzických osob správci daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat úkony plátce daně.

Daňový řád, jakožto lex generalis, upravuje registrační řízení v § 125 a násl. a i tato ustanovení se od letošního roku změnila. Změny nejsou zásadního charakteru a příkladmo je možno jmenovat např.: není nutné oznamovat změnu údajů, které jsou dostupné (správci daně) z volně přístupných evidencí a rejstříků (a do nichž má automatizovaný přístup); v přihlášce je poplatník povinen uvést veškeré údaje, které jsou nutné pro správu daní; a správce daně bude oprávněn vyzvat daňový subjekt v případě, že mu vzniknou pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů, které poplatník uvede v přihlášce (či v oznámení o změně).

Ostatní změny v oblasti daní z příjmů

Mimo změn, kterým jsme věnovali samostatný prostor, je nutno zmínit další změny, které se zdaňování příjmů přímo či nepřímo dotýkají. Mezi tyto změny patří např. zrušení slevy na poplatníka pro starobní důchodce, zdanění příjmů z „daňových rájů“ a zrušení stropů pro zdravotní pojištění atd.

Slevu na dani na poplatníka bylo od roku 2008 možno uplatnit i u fyzických osob, starobních důchodců. V letošním roce tomu již tak nebude a starobní důchodci (osoby pobírající starobní důchod z důchodového pojištění nebo obdobného povinného pojištění ze zahraničí) nebudou mít možnost uplatnit slevu na poplatníka. Tato změna se vztahuje přirozeně na příjmy od roku 2013. Prohlášení poplatníka musí být tedy rozšířeno o prohlášení, že k 1. lednu není starobním důchodcem.

Maximální vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění je od tohoto roku zrušen a pojistné tedy není již omezeno horní výší (dříve bylo vypočteno maximálně z 72násobku průměrné mzdy).

Od základu daně jako nezdanitelnou část základu daně lze odečíst příspěvek na penzijní (při)pojištění, či doplňkové penzijní spoření ve výši až 12 000 Kč. Z tohoto pohledu změna od minulé úpravy nenastala. Změna však nastala ve výpočtu nezdanitelné části základu daně. Nově se od tohoto příspěvku neodečítá 6 000 Kč, nýbrž 12 000 Kč. Pro maximální využití této daňové výhody je tedy nutné „přispívat“ 24 000 Kč (nikoli 18 000 Kč, jak tomu bylo doposud).

S výše uvedenou změnou úzce souvisí zvýšení osvobození od daně z příjmu fyzických osob (zaměstnance) z příspěvku zaměstnavatele na penzijní (při)pojištění, doplňkové penzijní spoření, či soukromé životní pojištění z 24 000 Kč na 30 000 Kč. Tento benefit tedy může být daňově uznatelný (za určitých podmínek) u zaměstnavatele a osvobozen u zaměstnance.

Další změnou je zvýšení zvláštní sazby daně (tzv. srážková daň) z 15 % na 35 % z vybraných příjmů, která se bude vztahovat na daňové nerezidenty: ČR, EU (případně EHS), nebo jiného státu, se kterými má Česká republika uzavřenu platnou a účinnou smlouvu upravující mezinárodní zdanění. Snahou této změny je minimalizace daňových úniků z příjmů, které plynou do tzv. daňových rájů. Mezi vybrané příjmy lze zařadit např. zisk převedený řídící osobě, příjmy ze služeb, příjmy z nezávislé činnosti apod.