Zákon o DPH od 1.1.2016

Vážené dámy, vážení pánové, 

cílem článku je Vám přiblížit a shrnout ty nevýznamnější změny v oblasti zákona o dani z přidané hodnoty od nového roku. 

Na úvod bychom chtěli upozornit, že sazby daně z přidané hodnoty se nezměnily, tj. máme i nadále sazbu základní na úrovni 21 %, první sníženou sazbu daně ve výši 15 % a druhou sníženou sazbu daně ve výši 10 %. Nadále také platí, že limit pro povinnou registraci plátce je na úrovni 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. 

Asi nejvýznamnější změnu, která přichází od nového roku, je povinnost plátců podávat tzv. kontrolní hlášení. Tato povinnost byla uložena na základě zákona č. 360/2014 Sb., přičemž část vztahující se právě k tomuto kontrolnímu hlášení byla nastavena s účinností právě k 1. 1. 2016. V praxi to znamená, že první kontrolní hlášení budou mít plátci povinnost podat za leden 2016 (se lhůtou podání do 25. února 2016), respektive za první čtvrtletí roku 2016 (se lhůtou podání do 25. dubna 2016). Zde upozorňujeme, že zákon ukládá povinnost podávat toto kontrolní hlášení pro všechny právnické osoby vždy měsíčně, tj. i právnické osoby se zdaňovacím obdobím kalendářního čtvrtletí budou mít povinnost podat kontrolní hlášení s měsíční periodicitou. 

Lhůta pro podání kontrolního hlášení je vždy do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Zde je nutné důrazně upozornit, že nelze počítat s tzv. ochrannou lhůtou ve výši 5 pracovních dní, jak je tomu např. u podání samotného daňového přiznání k dani z přidané hodnoty. Pokud tedy bude toto kontrolní hlášení podáno třeba jen o jediný den pozdě, bude plátce vystaven sankcím. 

Tyto sankce, které vyplývají z nepodání či pozdního podání kontrolního hlášení jsou skutečně vysoké. Jen namátkou je třeba počítat s pokutou ve výši 1 000 Kč v situaci, kdy plátce podá toto kontrolní hlášení po lhůtě (aniž by k tomu byl správcem daně vyzván), případně s pokutou ve výši 10 000 Kč pokud jej plátce podá v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu správcem daně vyzván apod. 

Dále je k těmto sankcím třeba dodat, že ze strany správce daně v současném okamžiku nemůže dojít k jejich prominutí či jejich eventuálnímu snížení, tyto sankce vznikají automaticky ze zákona. 

I když se v poslední době objevily náznaky, že tyto sankce by měly být v budoucnu sníženy, nelze na tento příslib spoléhat, přičemž je také otázkou zda by se toto snížení sankcí vztahovaly na sankce, které vznikly před účinností této případné novely. 

Podání kontrolního hlášení musí být učiněno pouze elektronicky ve formátu a struktuře stanoveném správcem daně. Obsahem tohoto kontrolního hlášení budou tedy vybrané údaje o přijatých a vydaných daňových dokladech, přičemž správa daní hodlá tyto údaje tzv. párovat a v případě, kdy budou v jejich systému vykázány rozdíly mezi poskytovatelem daného plnění a jeho příjemcem, budou tyto rozdíly předmětem dalšího zkoumání 

Na stránkách Finanční správy se k problematice souhrnného hlášení objevilo značné množství materiálů, doporučujeme tedy daňovým subjektům, plátcům daně z přidané hodnoty, aby se s těmito materiály co nejpodrobněji seznámili. 

Rovněž je od nového roku nutné počítat s povinností činit veškeré podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty výhradně elektronicky (doposud měly výjimku fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhl 6 000 000 Kč) a to i ve vztahu k daňovému přiznání za poslední kalendářní měsíc roku 2015, respektive poslední kalendářní čtvrtletí roku 2015. Bližší informace k výše uvedenému lze opět nalézt na stránkách Finanční správy, případně v sekci webového portálu www.daneelektronicky.cz. 

S účinností od 1. 1. 2016 dochází rovněž k významným změnám v oblasti dodání tzv. vybraných nemovitých věcí obsažených v ustanovení § 56 zákona o dani z přidané hodnoty. Od nového roku je nastaveno osvobození od daně z přidané hodnoty v případě dodání vybrané nemovité věci mj. na vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě. 

Zároveň dochází ke zpřísnění možnosti osvobození v případě převodu pozemků. Podle nového znění lze od daně z přidané hodnoty osvobodit převod pozemku, který netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a zároveň tento pozemek nesmí splňovat definici tzv. stavebního pozemku. 

Nově musí také plátce daně z přidané hodnoty použít režim přenesení daňové povinnosti, pokud se rozhodne, že dodání nemovité věci plátci, u které již uplynula 5 letá lhůta pro osvobození (resp. 3 letá lhůta u nemovité věci nabyté do konce roku 2012), podrobí zdanění. 

K této problematice byla ze strany Generálního finančního ředitelství vydána metodická informace s názvem Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u vybraných nemovitých věcí po 1. 1. 2016, na kterou si dovolujeme rovněž odkázat1. 

Mezi další změny v oblasti daně z přidané hodnoty, u kterých je pravděpodobné nabytí účinnosti v průběhu roku 2016, je např. změna místní příslušnosti u tzv. neusazených osob, tj. osob povinných k dani, které nemají v tuzemsku sídlo ani provozovnu. 
1 http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2015-12-21-Informace-nemovitosti-2016.pdf 

Pro tyto osoby by nově byl místně příslušným Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj. Tato úprava bude provedena novelou zákona o dani z přidané hodnoty, která je projednávána v souvislosti s novým celním zákonem. Pevně věřím, že informace, které jsme Vám v tomto článku poskytly, budou alespoň trochu pro Vás přínosné. V případě, kdy budete mít nějaký dotaz k dané problematice, neváhejte se na nás obrátit.