Zákon o obchodních korporacích (1)

Níže je uvedena relevantní změna týkající se práva společníka na „exit“ z ovládané osoby (§ 89, § 90 a § 91/1), včetně souvisejících právních předpisů.

V rámci § 89 je uvedeno v rámci příslušného legislativního předpisu následující:

„V případě, že ovládající osoba využívá svého vlivu v ovládané osobě způsobem, v jehož důsledku dojde k podstatnému zhoršení postavení společníků ovládané osoby nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů, a není proto možné po nich spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrvali, je každý společník, který není ovládající osobou nebo osobou jí ovládanou, oprávněn požadovat, aby od něj ovládající osoba jeho podíl odkoupila za přiměřenou cenu.“.

V rámci navazujícího § 91/1 je uvedeno následující:

„Cena podílu při postupu podle § 89 se určí na základě hodnoty majetku obchodní korporace s přihlédnutím k budoucímu provozu závodu, a to na základě Znaleckého posudku znalce jmenovaného na návrh ovládané osoby soudem (dále jen "hodnota závodu"). Znalec určí hodnotu „závodu“ ovládané osoby, kterou měl v době, než došlo ke zhoršení postavení společníků nebo jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů. Na jmenování znalce se použije obdobně § 86 s tím, že znalecký posudek se doručuje jen navrhovateli a ovládající osobě a uveřejní se na internetových stránkách společnosti s upozorněním pro společníky, kde je k nahlédnutí. Nemá-li společnost zřízeny internetové stránky, doručí znalecký posudek také společníkům, u nichž došlo ke zhoršení jejich postavení nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů.“.

V rámci odkazujícího § 86/1 je uvedeno mimo jiné následující:

„Soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce.“.

Komentář:

Právo společníka na „exit“ z ovládané osoby je v rámci příslušného legislativního podkladu zcela novým ustanovením, aplikovatelným v důsledku podstatného zhoršení postavení společníka, jiného podstatného poškození zájmů nebo nelze-li oprávněně požadovat setrvání společníka ve společnosti. V souladu s § 90 nese důkazní břemeno poškozený (ovládaný) společník, a to ve smyslu samotného prokázání podstatného zhoršení jeho postavení ve společnosti. Důkazní břemeno nese rovněž ovládající osoba, a to ve smyslu prokázání příčinné souvislosti zhoršení postavení minoritního společníka vlivem využívání vlivu ovládající osoby, nestanoví-li soud jinak. Na základě vyhotoveného Znaleckého posudku je stanovena výše přiměřené ceny, za níž musí ovládající osoba příslušný minoritní podíl od osoby ovládané odkoupit.

Cena podílu při odkupu dle § 89 je stanovena na základě hodnoty majetku obchodní korporace, s přihlédnutím k budoucímu provozu tohoto relevantního podniku (nově v terminologii též označeném jako „závod“) a to k době než došlo ke zhoršení postavení společníkůnebo jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů.  Z podstaty výše uvedeného lze dovodit primární metodu ocenění v podobě výnosové metody DCF, založenou na kalkulaci současné hodnoty budoucích peněžních toků s přihlédnutím k očekávané výši rizika podnikání v podobě diskontu. Samozřejmostí je následné zohlednění neprovozních položek majetku i závazků do ocenění. 

Výše uvedená ustanovení publikovaná v rámci Zákonu o obchodních korporacích účinného od 1. 1. 2014 usnadňují „exit“ společníka vlastnícího v rámci společnosti minoritní podíl, a to v případě, kdy jsou poškozována jeho práva a oprávněné zájmy. V takovém případě je možné na základě výše uvedeného postupu získat vázané peněžní prostředky a investovat je následně efektivnějším způsobem.