Zákon o obchodních korporacích (2)

Ocenění nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným (§143)

(1) Nepeněžitý vklad ocení znalec vybraný ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního předpisu. Odměna znalci za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. V případě, že společnost nevznikne, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. 

(2) Znalce podle odstavce 1 vybírají při zakládání společnosti zakladatelé, jinak jednatel. 

(3) Posudek znalce obsahuje alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité metody ocenění nebo metodu ocenění.

Komentář:

Z výše uvedeného vyplývá, že znalce již nemusí jmenovat soud, ale zakladatelé nebo jednatel, přičemž posudek se zakládá do sbírky listin. 

Ocenění nepeněžitého vkladu do akciové společnosti (§251) 

§251 

(1) Cena nepeněžitého vkladu se určí na základě posudku zpracovaného znalcem podle jiného právního předpisu, nesmí však být vyšší, než kolik činí částka určená znalcem. Znalce vybírají při zakládání společnosti zakladatelé, jinak představenstvo. 

Komentář: 

Analogicky, stejně jako u s.r.o. nevybírá znalce soud, ale statutární orgán nebo zakladatelé při zakládání společnosti, přičemž posudek se rovněž ukládá do sbírky listin. 

Ocenění investičních cenných papírů a jiného majetku při zvyšování základního kapitálu (§468 a násl.) 

§468 

Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a rozhodne-li tak představenstvo této společnosti, použije se při určení jeho ceny vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody tímto cenným papírem nebo nástrojem na jednom nebo více evropských regulovaných trzích v době 6 měsíců před vnesením vkladu. 

§469 

(1)Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti jiný majetek než majetek vymezený v § 468 a rozhodne-li tak představenstvo této společnosti, použije se pro určení jeho ceny jeho reálná hodnota určená obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování ne déle než 6 měsíců před vnesením vkladu. 

(2)Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti jiný majetek než majetek vymezený v § 468 a rozhodne-li tak představenstvo této společnosti, použije se, účtuje-li upisovatel podle jiného právního předpisu o takovém majetku v reálných hodnotách, pro určení jeho ceny tato reálná hodnota, je-li vykázaná v účetní závěrce za předchozí účetní období před valnou hromadou rozhodující o tomto vkladu, byla-li ověřena auditorem s výrokem bez výhrad. 

Komentář: 

Představenstvo akciové společnosti může rozhodnout, že ocenění nepeněžitého majetku v podobě investičních cenných papírů lze ocenit při zvyšování Základního kapitálu i bez znaleckého posudku. Přesto je jednou z možností je určit k ocenění nezávislého odborníka, který ale nemusí být znalec v §469 odst. 1 ZOK.  

§470 

(1)Je-li cena nepeněžitého vkladu podle § 468 ovlivněna výjimečnými okolnostmi, které by ji ke dni jeho splacení významně změnily, zajistí společnost nové ocenění; ustanovení § 251 se použije obdobně. 

(2) Nastaly-li nové okolnosti, které by mohly ke dni jeho splacení významně změnit cenu nepeněžitého vkladu určenou podle 
§ 469, zajistí společnost nové ocenění; ustanovení § 251 se použije obdobně. 

Komentář: 

V návaznosti na výše uvedené lze aplikovat právo minoritních akcionářů dovolávat se přezkumu ocenění v případě, že existují výjimečné nebo nové okolnosti, které mohou mít na cenu nepeněžitého vkladu určenou nezávislým odborníkem nebo na základě reálné hodnoty.  

Závěrečný komentář 

V návaznosti na předchozí informace lze konstatovat dílčí změny v oblasti ocenění nepeněžitého vkladu do společností s ručením omezeným i do akciových společností, spočívající ve skutečnosti, že znalce již není třeba jmenovat soudem, přičemž postačí jej jmenovat zakladatelem či jednatelem.  

V rámci ocenění investičních cenných papírů či jiného majetku při zvyšování základního kapitálu je možné v konkrétních případech aplikovat ocenění dle průměru cen či ocenění zabezpečit nezávislým odborníkem. Ani v tomto případě tedy není nezbytně nutné provést ocenění Znalcem. 

V případě existence tzv. výjimečných okolností ovlivňujících hodnotu nepeněžitého vkladu je třeba zabezpečit nové ocenění. 

Výše uvedené skutečnosti týkající se změny pravidel ocenění nepeněžitého vkladu daný proces do jisté míry pro zadavatele ocenění zjednodušují, nicméně zároveň určitým způsobem navyšují zadavatelovu odpovědnost za provedení dané operace. Má-li být tedy dané ocenění dostát požadavkům na přiměřenou kvalitu, nelze jinak než doporučit vyhotovení znaleckého posudku či odborného odhadu, jež budou v souladu s aplikovanou obecně uznávanou metodikou naplňovat tyto požadavky.